Žifulíci z Hrádečku

Jedna rodina. Jeden les. Šest Žifulíků. A spousta zlobení. Hurá!

aneb

Zpestřete si výchovu legrací!

ilustrovaná knížka o šesti neposedných lesních trpaslících 

pro děti od 4 let a jejich dospělé

knihu vydal dne 26.9. 2019 Nakladatelský dům GRADA pod značkou pro dětskou literaturu BAMBOOK


Mámo, táto máte doma zlobidlo? Uličnici? Rošťáka? Hurá! Já taky! A zjistila jsem, že když už nevím kudy kam, pomáhá mi, když se začnu smát. Tak jsem se začala smát s Žifulíky. 

Jak si tedy může malinkatý trpaslík koupit o něco větší autobus v ještě větším hračkářství? Proč není skákání jako skákání? Proč nemůže být všechno hned bez čekání? Proč vůbec vypínat televizi, když nás pohádky v ní tak strašně moc baví? Proč existují slova, která se neříkají? K čemu může být dobrý návod na oblékání? Bydlí pod postelí skutečně bubáci? 

Žifulíci jsou ojedinělí v tom, že jsou psaní dvoubarevně. Je možné přečíst jen černý text, nebo zahrnout dle nálady či věku dítěte i šedé částí a tím příběh prodloužit či obměnit. Kniha tak roste s dětmi. Na konci každého příběhů jsem na podnět své kamarádky Zuzky Trávníčkové, zařadila několik motivačních otázek pro Vás a Vaše děti. A osvědčilo se mi to. Moje děti rády o příběhu pak samy za sebe mluví a dělí se o svoje vlastní zkušenosti.

Věnuji se tématům, které mne samotnou pálí v reálném životě. Například netrpělivost, neochota vystrčit nos z domu. sprosťačení, odmítání se sám obléknout, skákání do řeči, nebo jak koupit autobus, když nejste vidět. Pravda, autobusy příliš často v reálném životě nenakupuji, ale v tomhle příběhu jde hlavně o to, nevzdat se při první překážce. Nejde ale o žádný ideální návod pro ideální dítě, z čehož ani jedno ve skutečnosti neexistuje. Tohle mám jako máma už za sebou. 

Děti samotné jsou skvělí vypravěči a Žifulíci jim rádi dávají prostor. Každý může mít svého Žifulíka a podílet se tak na jejich světě! Více v naší Galerii Žifulíků dětí.

Knihu jsem nakreslila sama, po nocích, jako ranní překvapení pro svoje děti. Kresby mají své zrcadlo ve skutečné krajině, ve skutečných lidech, ve skutečných zvířatech, ve skutečných trpaslících. Navíc mne baví kromě prosté ilustrace příběhu s obrázkem pracovat jako s dalším vypravěčem, který může děj ještě posunout dál. Děti pak baví se na obrázek dívat a objevovat ho.

Kdysi jsem své kresby ukázala jedné profesionální grafičce a ilustrátorce. Nevěřila jsem si a chtěla jsem jí požádat o radu.  Její reakce nebyla zrovna nadšená. Řekla:

"No, na mě je to takový nějaký moc barevný. A je tam moc detailů. Ale ono se to těm dětem takhle líbí, no."

Co víc si přát?

Děkuji za pozornost a doufám, že se uvidíme v knížce! Díky nakladatelství Grada (konkrétně paní redaktorce Romaně Homonické) vyšla kniha v plné parádě už koncem září. Knihu mi pokřtila moje teta, herečka Veronika Freimanová, pediatr Mudr Jindřich Pohl a moji kluci. Jeden čestný host - Andrej Krob předal druhému čestnému hostu, Monice Granja, ředitelce Výboru dobré vůle Olgy Havlové, deset knih pro děti z rodin v nouzi. Je to úplné minimum toho, co mohou Žifulíci pro odkaz Olgy Havlové udělat. 

Na shledanou v knize!

KK