ŽIFULÍCI - obsah podcastu

23.01.2022

Ustát prohru. Vztek. Neštovice. Nachlazení. Narození.  Překonat pohodlnost a vydat se za dobrodružstvím, překonat bubáka pod postelí i rozvodněný potok.... to vše naši Žifulíci zažívají s nadhledem v příbězích, které si s mými kluky vyprávíme vždycky, když už si se zlobením nevíme rady. 

Zde seřadím všechny nevánoční žifuličí příběhy od nejstaršího po nejnovější přehledně, stačí kliknout a poslouchat. 

Žifulíci pro Jéňu ke třetím narozeninám
Žifulíci pro Jéňu ke třetím narozeninám

Příběh o tom, jak se Žifulíci z lesa vydali na dobrodružnou výpravu Prahou, aby poznali nejen nové kamarád(k)y ale i to, že ty nejdobrodružnější výpravy mohou být na vzdálenost ty nejkratší. Sláva hrdinným novorozeným miminkům! Tenhle příběh můžete dětem pustit na dobrou noc (je dlouhý), nebo pokud je chcete navnadit na poznáváni našeho hlavní města, nebo pokud se chystá v okolí nějaké to zrození. Anebo zkrátka jen tak. Zvuková kulisa je naprosto záměrná. Nic nedodá lepší atmosféru než jarní cvrkot na naší libušské zahradě! Lepší fotku svatého Václava jsem nenašla tudíž je cover photo trochu šejdrem. :-)

Drnda Brna strašně rád závodí, ale jen za předpokladu, že ho ostatní nechají úplně ve všem a úplně vždycky vyhrát. Tenhle příběh jsme si s Bartem vyprávěli už před rokem a já ho nechávám v původním znění i s Bartovými vstupy. Pro děti, s dětmi. Je rok starý, takže se omlouvám všem dětem, které se tam neuslyší, protože jsme je v té době ještě neznali :-)

Taky sem tam musíte se svými dětmi prohrávat, aby nenastal výbuch vzteku a zoufalství z prohry? Já se vždycky snažila jakoby nepodvádět. Tenhle příběh jsem vymyslela proto, abychom s mými kluky dostali chuť závodit tak, jak se závodit má a může. O tom, že je výhra fajn, ale prohra nás může posunout ještě někam dál. Ne že by po jeho poslechu bylo hned vše zalité sluncem (tak moje příběhy nefungují, tak vlastně nefunguje vůbec nic :-) ... ale máme z toho hezký rodinný příběh, který nám sem tak i pomáhá. 

Když se podzemní Žifulík Brouček Libušák ztratí (ne)daleko od domova, je třeba rychle najít cestu zpět! A není v tom sám! Pomůže mu žifuličí potulnice Neznáš Poznáš a žifuličí záchranář Houkajda Broukajda! Toto je příběh Žifulíka, kterého jsem si fakt nevymyslela, protože mi o něm řekl Bartoloměj. Takže musí být doopravdy skutečný. To dá rozum! Tuto epizodu jsem nijak nestrihala, takze je v plné parádě, jak jsme si ji s Bartem vyprávěli 

Proč je třeba neštovice mazat? Zůstanou nám pak? Jak marodit? Tenhle příběh jsem svým dětem vyprávěla při mazání neštovic. Třeba pomůže, nebo pobaví, i jinde. Barta dneska bavil i po třech letech. Do epizod už nestříham, nechávám čtení plynout. Tak jsme zkrátka autentičtí :-)! Co myslíte, dovolím Bartovi se uprostřed příběhu vysmrkat?

Tentokrát s Jeronýmkem čteme z naší modré knihy úplně původních žifulíkovských příběhů. Příběh vybral Jeronýmek. V druhé části nahrávky se nám to trochu zvrtlo a po dočtení dobrodružství se začalo zpívat. Ptáčí švitoření v úvodu podcastu je doopravdické. 

Horal Sagar Matha je náš cestovatelský Žifulík. Pochází až z Himálaje a tento příběh je o tom, proč vlastně Himaláje upustil. Poznámka ke Georgeovi Everestovi - co jsem se dočetla předpokladá se, ze právě Everest označil Džomolangmu jako možnou nejvyšší horu. Ale také jsem se dočetla, že to není zas až tak úplně jisté. Tak jako tak si Himaláje slušně prošlápnul. To jen doplnění k vyprávění. Hezké dny! KK

Jezdíte na vodu? Táta Honza ano! A ne na ledajakou! Kdysi sjížděl se strejdou Jiřím dokonce i pravý nefalšovaný potok! A nepostavili se k tomu tak úplně zodpovědně, což společně ještě s jedním naším rozzlobeným Žifulíkem způsobilo řetězec nečekaných dobrodružství. Tentokrát si vyprávíme a čteme s Jeronýmkem, který opět (někde uprostřed) zazpíval krátkou písničku a zajistil jistou nápravu v závěru příběhu. Hezké léto!  

Příběh vytvořený s dětmi ještě před pandemií o tom, co dělat ve chvíli, kdy na nás skočí nějaký ten ošklivý vir. Proč musíme ležet, pít čaje, kapat nosy a vůbec dělat všechny ty nepříjemné a pak už i dost nudné věci. A taky proč je fajn posilovat imunitu. A teď nevím. Buď je díky tomu, co se nám všem letos děje, náš příběh strašně moc aktuální. Anebo naopak je už jen vzpomínkou na dobu, kdy jsme ještě řešili takové věci, jako že mají naše děti virózu. 

Ještě dávno dávno před tím, než se narodil Bartoloměj s Jeronýmkem, zažila na Libuši máma Kačka velké dobrodružství s Goldou. Tohle je příběh, který se skutečně a doopravdy vážně takhle (nějak) stal! 

Příběh o tom, co všechno se může přihodit, když se rodina rozhodne slavnostně kolaudovat nočník. 

Příběh o tom, co všechno můžou způsobit příliš nafoukané zlotřilé zabouchnuté dveře. Třeba to, že se náš pecivál Nosák Bosák vydá za dobrodružstvím až do libušské meteo věže. A pozor! Tento příběh se skutečně takhle (nějak) odehrál! 

Taky mají vaše děti pod postelí bubáka? Ty naše ano. Tohle je příběh, který jsme si vyprávěli, aby nás tolik bubáci neděsili. Není totiž bubák jako strašák! 

Vztek. Co s ním? Když to začne bublat a jiskřit a všechno kolem rudne, a my začneme říkat a dělat věci, které říkat vlastně nechceme? Co se například spolu s Cimpr Camprou a mouchou Boženou naučit počítat do desíti? Příběh nejen o tom, jak babička Miluška pred dávnými lety postavila na Libuši dům, kterému dnes říkáme domov. A pozor. Příběh je vhodný i pro rodiče. Cimpr Campru a její horkou hlavu jsem vymyslela hlavně kvůli sobě :-)

Příběh o nekonečně velké armádě nekonečně malých trpaslíků a trpaslic. A taky o tom, že by žadný malý bojovník ani bojovnice neměli být na své boje sami! 


Příběh o tom, jak se Žifulíci z lesa vydali na dobrodružnou výpravu Prahou, aby poznali nejen nové kamarád(k)y ale i to, že ty nejdobrodružnější výpravy mohou být na vzdálenost ty nejkratší. Sláva hrdinným novorozeným miminkům! Tenhle příběh můžete dětem pustit na dobrou noc (je dlouhý), nebo pokud je chcete navnadit na poznáváni našeho hlavní města, nebo pokud se chystá v okolí nějaké to narození. Anebo zkrátka jen tak. Zvuková kulisa je naprosto záměrná. Nic nedodá lepší atmosféru než jarní cvrkot na naší libušské zahradě! Lepší fotku svatého Václava jsem nenašla tudíž je cover photo trochu šejdrem. :



Tohle je úplně první příběh, který jsem vyprávěla Bartovi, když mu byli tři a důsledně se odmítal převlíkat z pyžama. Oprášila jsem ze zoufalství trpaslíky, o kterých mi vyprávěl kdysi můj táta. Byli jsme tehdy na Hrádečku, pršelo, a já jsem potřebovala, aby se přestal vztekat a oblékl si pláštěnku a kalhoty a holínky. A tak to celé začalo. Příběh jsem nahrála s Jeronýmkem a nechala to tak, jak nám to společné šlo. Na instagram dám obrázek návodu na oblékání, o kterém tam mluvíme. Stejně tak lze dohledat ve starších příspěvcích i ten, jak Jahoda Lahoda maluje les. Najdete nás pod profilem: @zifulici_ 

Jak vytáhnout lenivé dítko do lesa? Povolejte Žifulíky! Nechala jsem i autenticky úvod s Jeronýmkem, během kterého mne Jéňa seznámil s fungl novým novým Žifulíkem. 

Už se potýkáte se sprostými slovy? A s takovými těmi ošklivostmi, co z nás občas vyletí? My takové období doma měli. A znovu přišli na pomoc Žifulíci! Napsat příběh o sprostých slovech, aby nebyl byl sprostý, vulgární a ošklivý, ale zas aby byl o tom, o čem má být.. řekněme, že tenhle příběh považuji za své vrcholné dílo :-)