21.12. Betlémské světlo a Slunovrat

21.12.2021

Celý kalendář naleznete zde.

Tohle byl tedy hodně náročný a složitý příběh. Ještě se ho budu snažit zjednodušit. Nese v sobě zdánlivě dvě témata. Betlémské světlo a Kračún, tedy Slunovrat. Ale ve výsledku, čím víc jsem se tím zabývala, tím víc se mi to propojovalo. Původně jsem vůbec neměla v plánu do toho příběhu Pohany motat, ale ono se to samo tak nějak od sebe ozvalo. Když jednou narazíte na praskající kostel postavený na pohanské mohyle, byl by hřích toho nevyužít! Navíc jsem zjistila, že Kračún vlastně v téměř nezměněné podobě slavíme i dnes. Jen to máme trochu jinak rozptýlené do dnů (rozdělil se jeden svátek do dvou - Kračún - Vánoce, Přísluní - Tři králové, případně Nový rok, který ovšem naši předci příliš neřešili.)

Když jsem si pročítala informace o Kračúnu, moc se mi líbilo to, jak Pohané dělili rok. Měli ho rozdělený mezi zimní a letní Slunovrat a pak mezi rovnodennosti. Tak si rozdělili rok do čtyř částí a ještě ty přepůlili dalšími svátky - například Hromnicemi, kdy se uctívali Dědci. Tak říkali Pohané Předkům.

Pohané si ale nedělali hlavu s nějakým počítáním letopočtů. Asi žili dost intuitivně. Byli schopní dokonce mít i dva různé roky - ten "světelný" a pak ten "vegetační". Já bych teda dvojí Silvestr zažívat nechtěla.

Džabuh je takový pohanský Ježíšek. Respektive. Ježíšek je takový křesťanský Džabuh. Je to syn Svaroga, boha nebes, a bohyně země Mokoši. Tenhle sluneční bůh toho měl poměrně dost na práci. Neustále umírá, neustále se rodí. Jak v rámci "malého" denního cyklu, pak i v tom velkém, ročním.

oheň je pro noc Slunovratu klíčový
oheň je pro noc Slunovratu klíčový

Rodí se nad ránem při zimním Slunovratu, dospívá během jara, sílí v létě, na podzim slábne, aby nakonec, v předvečer Slunovratu, zemřel. A právě ten čas mezi jeho smrtí a zrozením je hodně divoký a kvůli němu vznikly všechny ty koledy a ohně a tradice a zvyky, aby nás ochránili před chaosem, který nastává, když nejsme pod jeho ochranou. Jak se tyto svátky nazývali, je otázka. Nejpůvodnější je asi Kračún - což může odkazovat jak ke kráčení, tak ke krácení (noci). Anebo taky ne. Někde se také těmto svátkům říkalo Koleda - což je z latiny, vždy první den v měsíci. Nakonec se pojmenování "koleda" ustálilo jen na označení jedné tradice.

Když jsem si to tak pročítala, byla jsem celkem zklamaná, že naše křesťanské Vánoce jsou vlastně velmi vypočítavým a metodickým nahrazením něčeho, co někomu prostě v podstatě z politických mocenských důvodů nevyhovovalo. Pak jsem si uvědomila, že jméno Svarog pochází z indoiránštiny (ne, neuvědomila jsem si to, našla jsem si to, tohle není typ informace, kterou bych jen tak věděla). I toho kdysi kdosi někomu vnutil nebo nabídl. Kultury, víry a myšlenky se prolínají, jedna se vpíjí do druhé, ale to podstatné a skutečně důležité, nezanikne.

Jako třeba tradice světla.

Na Betlémském světle se mi líbí, že je spojené s dětmi. Pro světlo vždy do Betléma koncem listopadu dojede tzv dítě světla, což je dítě, které je vybráno podle toho, jestli pomáhá jiným. Loni pro něj dojela Vicktoria, holka, která tvrdí, že pomáhat je zábava. Ona to dělá v rámci juniorské organizace Červeného kříže. Dítě světla doveze Betlémské světlo do Lince, odsud pak světlo dovezou skauti do Prahy (myslím že Brňáci) a odsud už ho potom tzv kurýři - skauti rozváží vlaky po celé zemi. Každý, kdo chce, si může připálit svíčku. Tahle tradice je poměrně dost mladá. Začala někdy v 80 letech v Rakousku v rámci jakési charitativní akce a ujala se. U nás se poprvé Betlémské světlo rozváželo v roce 89.

S tím světlem je to ale ještě trochu jinak. O Vánocích nám vlastně v podobě svíček doma na stole hoří taková malinkatá pohanská vatra... více o Kráčunu, Předcích Dědcích a Betlémském světle na podcastu!

část velké příběhové mapy se sv Janem na Homoli
část velké příběhové mapy se sv Janem na Homoli